Temný podzemní online časák

Rozhovor s Frontwoman Sukkhu

Elisabeth Hrůzová a nejen její pohled na novou desku Sukkhu.

ROZHOVORY

Admin

1/25/2025

Ahoj Elisabeth, vítám tě u mě v Temnöta community. Jsem velice rád, že jsi přijala moji pozvánku, moc si toho vážím. Mám tu připravených pár otázek tak se na to vrhneme.

1 - Nedávno jste se Sukkhu vydali nové album s titulem “Self-Exorcism”. Jaké má album posláni? Jaký nápad za tím stojí a co vše se v tomto albu skrývá?

Album, nebo lépe řečeno jeho texty popisují mé vnitřní obrazy, myšlenky a boje se sebou samou, velká část textů je jistý vzdor vůči věcem, které jsem vídala ve svých nejhorších stavech, je to popis obrazů, které jsem měla živě před očima a proti kterým jsem stála. Tím se dostávám k poslání, které doufám album má. Věřím, že je mnoho lidí, kteří se potýkají se stejnými věcmi, jako já a možná, že tohle je zrovna to, co potřebují slyšet a to, co jim dodá odhodlání bojovat. Samozřejmě toto se netýká všech skladeb, jsou zde i songy, jako třeba Dynamic of Dying, Let me Kill, nebo Calling from the depths, které jsou mnohem více ovlivněné emocemi, zoufalstvím a touhou to vzdát a nebo naopak vztekem a agresí, která ve mě velmi často roste. A možná, že právě v tomto se mnoho lidí uvidí a bude to pro ně mít stejný efekt, jako pro mě, když jsem tyto texty psala.

2 - Máš nějaké své oblíbené skladby na této desce? Za mě jednoznačně Self-Exorcism, Shadow of Madness, Clamor Flammae a Outcry.

Asi každá skladba pro mě má něco do sebe, už jen proto, že každý z nás do ní vložil kus sebe. Nicméně jsou zde dvě z nich, které pro mě znamenají více, než ostatní. První z nich je Shadows of Madness, jeden z důvodů je to, že je to vůbec první skladba, ke které jsem složila text, který je pro mě velmi osobní a emocionální, protože popisuje boj s něčím, co bych skutečně popsala jako stíny šílenství a tento jev byl a je pro mě stále velmi aktuální. Druhou skladbou je Dynamic of Dying, což je asi jediná skladba, kde jsou přímo přiznány mé sebevražedné sklony, to, že jsem někdy měla chuť vše vzdát a skončit to. Obě tyto skladby spojuje instrumentální část, která ve mě vzbuzuje nejvíce emocí a je pro mě nejsilnější z celého alba, proto to také byly první dvě skladby, ke kterým byl napsán text a asi navždy to pro mě budou nejosobnější a nejsilnější skladby Sukkhu.

3 - Za mě osobně se mi na albu dost líbí zvuk a jeho zpracování. Mohu se zeptat kde jste album natáčeli? Kdo Vám s tím pomáhal a kdo dělal producenta?

Celé album jsme nahrávali u Petra Bučila, který byl i producentem. Na zvuku alba se podílela jistým dílem celá kapela. Každý z nás navrhl něco, co zvuku pomohlo, nicméně dlouho jsme tápali, pořád to nebylo ono, až do doby, kdy se toho chopila naše basistka Necro, která měla odlišný, více raw přístup a po tom, co se na zvuku podepsala vznikl téměř finální zvuk, následovaly jen menší úpravy a bylo hotovo..

4 - Už je to nějaká doba co děláš frontwoman pro Sukkhu, ale nedávno jsi se přidala i k Infernal Cult jako rytmická kytaristka. Živě jsem viděl obě bandy na akci v Modré Vopici a musím říct, že pecka, super nasazení. Co tě motivuje a žene dopředu dělat to co děláš?

Tady je odpověď vcelku jednoduchá, zkrátka chci a věřím, že to, co dělám má smysl. Ale tento hnací motor samozřejmě není zaměřený jen na očekávání od budoucnosti, i teď, v reálném čase mě to, co dělám neskutečně naplňuje. Hudba a black metal je něco, v čem jsem se našla, v čem se mohu realizovat taková, jaká jsem a je to má vášeň.

5 - Co by jsi ráda dokázala v budoucnu? Jaké máš sny? Je tohle to po čem jsi dřív toužila, nebo jsi se vydala na jinou stranu než jsi měla původně v plánu?

Když to vezmu úplně obecně, samozřejmě bych si přála, aby se naše hudba dostala k co nejvíce lidem, ať už prostřednictvím koncertů, festivalů, či jiných platforem pro poslech hudby. Samozřejmě se také chci nadále zlepšovat a posouvat v tom, co dělám, konec konců, celá má tvorba a angažmá na hudební scéně je teprve v začátcích.

Pokud vezmu tuto otázku konkrétněji a z krátkodobějšího hlediska, tak s vydáním nového alba Sukkhu chci trochu pozměnit i mé vystupování, protože doteď jsem dost respektovala i kostýmem a show původní podobu, kterou kapela měla s původní vokalistkou, teď bych to ráda byla více já.

V Infernal Cult je teď plán jediný, a to dát dohromady novou sestavu, jelikož z té, kterou bylo možné vidět na Rituals of Black jsem zůstala jen já a Martjern.

Je těžké odpovídat na otázku, zda je tohle to, po čem jsem vždy toužila. Samozřejmě jsem se k black metalu, hudbě a umění obecně musela dostat, ale na všemožné nástroje jsem hrála již ve velmi mladém věku a vždy mě to k tomu táhlo. K black metalu jako takovému jsem se dostala asi ve 14 letech a velmi rychle jsem si uvědomila, že to je ono, tohle chci dělat. Ale ze snů se stala realita během chvíle a nedokázala jsem si to dost dobře představit, dokud se to skutečně nezačlo dít a samozřejmě i ta podoba je trochu jiná, než jsem si myslela, že bude a je to mnohem lepší, než bych si kdy dokázala představit.

6 - Co děláš ve svém volném čase, když zrovna nejsi na pódiu černého kovu?

I když nejsem zrovna na pódiu, hudbě věnuji velké množství svého času, ať už v podobě cvičení, zkoušek nebo skládání a celkově je hudba opravdu velmi výraznou součástí mého života. V neposlední řadě jsem stále studentem na plný úvazek v oboru grafického designu, což samozřejmě pohltí velké množství času. S tímto oborem souvisí mimo samotné digitální grafiky i kresba, malba, tiskové techniky atd., to jsou všechno odvětví, která mě sice baví a věnuji se jim, ale kvůli škole se mi dosti zajídají. Více mě baví ruční výroba, ať už se jedná o doplňky kostýmu, šperky, či nejrůznější předměty, zatím vše dělám jen pro vlastní potřebu, či pro přátele. A co také nemohu vynechat, je můj kůň, kterého mám již mnoho let a stále se s ním snažím trávit co nejvíce času, je to zároveň jediné odvětví mého života, kde se hudba vpodstatě neprojevuje.

7 - Jaký máš názor na současnou podzemní metalovou scénu v ČR? Máš nějaké oblíbené kapely?

Řekla bych, že stejně, jako vše, i český underground má své světlé a stinné stránky. Čeho si opravdu vážím, že tady tato scéna vůbec je a to docela rozsáhlá, je tady opravdu množství různých kapel a stále více se mi zdá, že se na scéně objevují velmi mladí lidé, což je skvělé. Všímám si, že lidé mají o hudbu i živou hudbu zájem, po Covidu se do Českého undergroundu opět vrací život.

Samozřejmě jsou zde i negativní stránky, zdá se mi, že lidé jsou na této scéně docela závistiví, nepřející a úspěch se neodpouští, ale to už asi je taková lidská vlastnost. Také je tato scéna docela uzavřená, je těžké vůbec začít a v undergroundu se ujmout a zároveň je docela těžké vymanit se z takové škatulky jménem český UGBM. Zkrátka bych řekla, že je zde mnoho velmi nadějných kapel, které by si zasloužily více, ale mají tuto nálepku, kterou většina větších organizátorů přehlíží.

Asi těžko říct, zda mám v Českém undergroundu přímo oblíbené kapely, jsem ráda za každou kapelu, která funguje a za každého, kdo se rozhodne hudbě věnovat a ještě lépe, pokud se vydá směrem black metalu.

Samozřejmě, že oblíbené kapely mám, ale většinou zahraniční a je jich neskutečné množství a asi bych to už ani nespočítala, vždy mám období, ve kterém u mě jisté kapely převažují, pak se zase vracím k jiným, či hledám něco nového. Aktuálně pořád dokola poslouchám Svarttjern (mimochodem nedávno vydali nové album ,,Draw Blood”, které opravdu stojí za to), nadále Helleruin, Darvaza, Slagmaur, Beastcraft, Akhlys, Shining, Belphegor, Almyrkvi… takhle bych mohla pokračovat do nekonečna, jen můj playlist čítá přes 60 kapel a ani zdaleka tam není vše, co poslouchám.

8 - Co byl tvůj nejvíce užitý koncert se Sukkhu? Viděl jsem, že jste v zimě hráli v Brně s běloruskou Dymna Lotva, nebo-li mou dosti oblíbenou kapelou. Jaké to bylo?

Každý koncert měl něco do sebe, velmi ráda vzpomínám na ten, který byl se Sukkhu úplně první, protože tam jsem si vůbec poprvé vyzkoušela být frontwoman a teprve jsem si uvědomila, jak moc mě to baví. Hodně jsem si užila Burn fest, ne jen kvůli samotnému vystoupení, ale i díky zážitkům s tímto výletem spojeným. A poslední koncert, který jmenovitě zmíním je Rituals of Black, tam jsem si zahrála s oběmi kapelami a v Infernal Cult to byl můj první koncert, kde jsem byla v roli kytaristky. Každý koncert byl něčím speciální a každý mě bavil, samozřejmě i ten s kapelou Dymna Lotva, zde si jen nejsem jistá, zda mě více bavilo vystupovat, či sledovat jejich show..

9 - Velice si moc vážím přijetí mé pozvánky na rozhovor a těší mě tvé odpovědi. Pozdravuj své bandy a měj se! Zase někdy brzy na viděnou.